Návrh na Euro hypotéky již leží na stole

EURO HYPOTÉKY – NÁVRH JE JIŽ NA STOLE

Veronika K. Cvejnová – spolupracovnice Ekonoma

Budete-li si chtít pořídit byt v Praze nebo vilu na Francouzské riviéře, mohli byste na to použít už brzy stejné hypotéky.

Toto je vize evropských poslanců, kteří chtějí v budoucnu zjednodušit a sjednotit systém poskytování hypoték ve všech zemích Evropské unie. Pořízení vlastního bydlení je zpravidla největším finančním závazkem evropské domácnosti. Hypotéky patří k oblasti, kde EU očekává v příštích 15 letech značný růst. Už nyní rostou v průměru meziročně o 10,7 %. Například v roce 2005 dosahovala hodnota hypotečních úvěrů 5,1 bilionu eur, což odpovídalo 47,5 % HDP celé EU.

Toto je hlavním důvodem, proč by si podle Bruselu zasloužily hypotéky určité změny. Plánovaná Euro hypotéka by měla být jednodušší, srozumitelnější a měla by být dostupná více lidem než dnes. Například i těm, kteří mají uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou (to, i složitější případy již dnes dovede řešit firma Euro hypotéka, klikněte zde pro další informace).

K realizaci jednotné hypotéky však ještě vede dlouhá cesta

K realizaci jednotné hypotéky však ještě vede dlouhá cesta, i když zpráva o ní už byla minulý měsíc zapsána do takzvané Zelené knihy Evropské komise. Návrh bude potřeba detailně propracovat a znovu předložit k projednávání. Evropský parlament v tomto směru naléhá na Evropskou komisi, aby prozkoumala stávající právní a regulační překážky, které by mohly bránit tržnímu vývoji celoevropského trhu financování hypoték. Europoslanci se také většinově shodli na tom, aby byly postupně zrušeny diskriminující daňové překážky. Zejména pak v zacházení s místními a zahraničními poskytovateli hypoték.

„Kdyby byl nakonec takový zákon přijat, znamenalo by to velký posun k otevřenějšímu trhu a přineslo by to další výhody spotřebitelům i poskytovatelům hypoték,“ říká John Purvis, britský europoslanec z Evropské lidové strany a Evropských demokratů, který zprávu ohledně Euro hypotéky parlamentu předložil. „Chtěl bych, aby bylo pro evropského občana snazší dosáhnout na hypotéky a zároveň aby nová pravidla pomohla poskytovatelům hypoték rozšířit své podnikání do jakéhokoli státu Evropské unie. Zároveň však musíme být opatrní, aby návrh naopak nikoho neznevýhodňoval. Chceme jen odstranit stávající překážky, což nebude vůbec lehká cesta,“ dodává Purvis.

Z jednotné Euro hypotéky ale nejsou nadšené hypotéční banky.

Jak říká Radomíra Papoušková, ředitelka odboru řízení produktů, Hypoteční banka, a.s., a národní koordinátorka pro Českou republiku při Evropské hypoteční federaci, nedomnívá se, že by bylo vhodné současnou různorodou nabídku národních hypotečních produktů nahradit jedinou. Takový cíl je spíše nereálný, neboť zavedení jednotné evropské hypotéky by bránily různé zvykové vlastnosti. Lze si těžko představit, že by se všude v Evropě používaly stejné úvěrové i zástavní smlouvy. „Každá země má totiž svou specifickou legislativu, jiné formy evidence nemovitostí a podobně,“ vysvětluje Papoušková.

V Dánsku například se začaly vydávat hypoteční zástavní listy již v 18. století. V Dánsku a Británii jsou tři pětiny trhu tvořeny refinancováním poskytnuté hypotéky. „Jde tedy o trhy velmi úzce svázané s vývojem úrokových sazeb a trhu nemovitostí,“ vysvětluje Papoušková. Tyto historické zkušenosti jednotlivých zemí by mohly být pro euro-úředníky rovněž tvrdým oříškem. Další komplikací může být rozdílná evidence vlastnictví nemovitostí. Práce na EULIS – Evropském katastru nemovitostí se bohužel zpomalily, protože se řeší jeho financování. Zatím jsou jeho členy Rakousko, Velká Británie, Finsko, Norsko, Švédsko a Litva. Ale, jak říká Papoušková, například Francie, jejíž hlas má v EU velkou váhu, používá odlišný způsob evidence a nemá klasický katastr nemovitostí. Musela by tedy změnit svůj zaběhnutý tradiční systém, což by znamenalo mimo jiné značné finanční náklady a realizační komplikace.

K čemu bude sloužit hypoteční kodex?

Bruselu se také nelíbí, že lidé, kteří o hypotéky žádají, často nedostávají veškeré potřebné informace, aby se mohli správně rozhodnout, a to jim v horším případě může způsobit i budoucí problémy při splácení hypotéky. Vyřešit tento problém by měl takzvaný hypoteční kodex, který bude určovat, co všechno musí hypotéční banka žadateli o hypotéku sdělit. A zdaleka se nebude jednat jen o výši úrokové sazby a ostatních poplatků nebo nákladů, jež mohou s hypotékou souviset. Jde například také o výdaje na přezkoumání žádosti, poplatky za předčasné splacení celé hypotéky nebo její části či závazkové provize, nebo celkovou cenu, kterou klient banky za hypotéku zaplatí. V praxi by to znamenalo, že si zájemci o hypotéky budou moci snadno porovnat nabídky jednotlivých domácích a zahraničních hypotéčních bank a vybrat si pro sebe tu nejvýhodnější (posoudit si, která z českých bank je pro Vás ta nejvýhodnější, můžete zde). Jestliže hypotéční banky nebudou kodex dodržovat, hrozí euroúředníci změnou dobrovolného hypotéčního kodexu na povinný. V České republice už některé banky hypoteční kodex přijaly.

Spotřebitelé projekt jednotné Euro hypotéky odmítají.

Nedávno byl uskutečněn průzkum zájmu o takzvané přeshraniční hypotéky a z výsledků vyplynulo, že zájem dotázaných občanů Evropské unie byl minimální – 97 procent klientů totiž tuto možnost odmítlo. Podle Papouškové se tím potvrzuje, že hypotéka je stále vnímána především jako produkt daného místního trhu. Podle ní je ale možné, že v budoucnu se zájem mírně zvýší dle růstu počtu lidí, stěhujících se za prací v rámci EU. „Hypotéční banky však takové klienty již nyní dokážou obsloužit, nebo na řešení pracují,“ tvrdí Papoušková.

Hypoteční banka, a.s., už podle jejího tiskového mluvčího Davida Sahuly poskytuje hypotéky také cizincům, kteří si chtějí v České republice pořídit nějakou nemovitost. „Dokážeme financovat i záměry českých občanů, kteří si hodlají koupit nemovitost v Evropské unii a mohou dát do zástavy nemovitost v České republice,“ říká Sahula.

To, že by měly hypotéční banky postupně sjednocovat přístup k domácím i zahraničním občanům žádajícím o hypotéky, vítá i dlouholetý maďarský korespondent v Bruselu Zoltán Gyévai, který se na evropskou problematiku specializuje: „Počet lidí, kteří dnes získají hypotéku, je zejména v zemích střední Evropy, jako je Česká republika nebo Maďarsko, stále velmi malý. Možnost, že si lidé budou moci půjčovat i u hypotéčních bank v jiných členských státech, pokud je to pro ně výhodnější, právě tento návrh ošetřuje,“ říká Gyévai.